Horolezecká

Hory šumí, mouchy se rojí, řeka zpívá a skála ševelí cinkotem skob a hlasy horolezců.

"Franto?"

"No?"

"Jsem nahoře, tak polez!"

"Už lezu."

"Jistím tě."

"Lezu bez jištění."

"Jak to?"

"Je to pětka mínus, to dám."

"Tak jó, tak lez."

Skálou se nese hlasité oddechování.

"To je výhled, panečku!"

"Hmhm..."

"Franto, hele na ty vodáky dole!"

"Fnfn..."

"To jsou nějaký béčka, koukej, jak ten háček vůbec neumí pádlovat!"

"Mhmh..."

"Tak to nejni háček, to je háččice. A jaký vona má panečku ty... barely!"

"Hmfm!"

"No Franto, nerozptyluj se, nečum na ní a lez!"

"Frhm..."

Chvilku se opět ozývá jen hlasité funění, šustot prstů po skále a odněkud zespodu pleskání pádel o vlny.

"Franto, teď se cvakli! Viděls to?"

"Nmhf."

"Tos měl vidět, normálně se cvakli a to je tady všude volej jak kráva!"

"Amgh..."

"Máš pravdu, jsou to amatéří. Kam se na nás hrabou, co Franto?"

"Ghmf!"

"My jsme bejvali postrachem vod, viď?"

"Hmmf!"

"Vod Lužnice po Berounku, to ti povídám. My jsme se nikdy necvakli, viď?"

"Nmfh."

"Ale takhle se udělat na voleji, to je vostuda, že jo, Franto?"

"Anmf"

"Hele Franto, nad tebou je převis jak bejk..."

"Hrumf!"

"Co, Franto?

"!"

"Franto já tě pod tím převisem vůbec nevidím!"

"Franto?"

"Franto???"

Hory šumí, mouchy se rojí, řeka zpívá, pádla pleskají. Jenom skála na chvíli ztichla.